Tags

Zatím žádné štítky

Archiv

Nejnovější příspěvky

"NEVÍM JAK ...," je zabiják !


“Když já nevím JAK,” …. zní jako zaklínací formule a za všech okolností relevantní důvod s něčím přestat a především a hlavně nic nezačít, protože já prostě nevím jak. Jasný jak facka, když nevím jak, nemůžu s tím nic dělat, nemůžu nic dělat, vždyť to přece nevím … a jak jsem pobral ve škole, když něco nevím, vzejde z toho akorát

prů … švih … minimálně kule na vízo, v životě pak katastrofa galaktických rozměrů , takže … šup, šup zpátky! Couváme, couváme, nebudeme

si ládovat hlavu nesmysly, nebudeme s ní, chápej, s tou hlavou, chodit v oblacích, že bychom něco chtěli, zkusili, dokázali …

Vědět JAK je základ a když ho nemám, končím.

Hawk, domluvil/a jsem!!!


Poznáváte to? Znáte to? Děláte to? Dělají to vaši blízcí, kolegové, přátelé? Je to “skvělá” výmluva, pardón, omluva! Společensky velmi přijatelná … No né?

Jenže v tom je právě fígl naší hlavy, je to totiž vážně jen výmluva. Naše hlava, naše amygdalí součást má za úkol nás chránit, hlídat, jako hlídají rodiče malé děti na písku. Je to náš bodyguard, který nás má chránit před nebezpečím, v tomto případě před smutkem či vztekem ze selhání, před zklamáním, před strachem z nového, před neúspěchem, před posměchem okolí, vypráví nám, že na to teď není správná doba, že na to nemáme čas ani dovednosti, že to můžou jen ti, co mají kliku, že to je jen pro ty hubený, chytrý, pro ty, co mají ostré lokty, …. doplňte si dle libosti, a tak často podlehneme.


Zůstaneme raději v zóně bezpečí, za plotem, sice stále smutně či frustrovaně pokukujeme za plot, pozorujeme ostatní, jak si dovolují dělat něco, co my ne, a buď námi cloumají emoce, to je ta lepší varianta, v tomto stádiu máme pořád ještě šanci, že vykopneme branku a vypadneme za plot. Horší je, když rezignujeme, tzn. přes ten plot koukat přestaneme, anebo ještě líp, vymyslíme si báječnou povídačku o tom, že je lepší zůstat za plotem. A vyprávíme jí sami sobě tak dlouho, až své sny a přání totálně odepíšeme a časem už si na ně vůbec nevzpomeneme. A časem se divíme, proč nás život připomíná spíš šedou zónu, než radost, hravost, úsměv …


  • Věděli jste dřív, než jste uměli plavat, JAK se to dělá?

  • Věděli jste, co způsobuje duhu dřív, než vám to někdo řekl nebo jste si to někde přečetli?

  • Věděli jste JAK vypěstovat hrášek dřív, než jste položili první kuličku na vatu?

  • Věděli jste, co všechno obnáší odbavit se na letišti dřív, než jste poprvé odletěli?

  • Věděli jste JAK dosáhnout orgasmu dřív , než se to stalo?

  • Věděli jste JAK číst a psát dřív, než jste se to naučili?


vždycky se nejprve něco naučíme, zvládneme a pak teprve známe všechna JAK, která vedla k cíli, ke kýženému výsledku. Takže z logiky věci je jasné, že pokud chceme vědět JAK, je klíčové vydat se na cestu.


Pokud si svůj cíl, svůj sen, zkrátka to, co chceme, umíme živě představit, ideálně když se do toho umíme vcítit, tak máme v sobě potenciál to uskutečnit. Těžko budeme uskutečňovat něco, co si představit neumíme. To je jako stavět dům bez plánu. Co z toho tak asi vyleze? Chaos, zmatek, na který padne spousta energie, času, peněz, materiálu …

A v životě je to stejné. Klíčové je vědět co chci a z jakého důvodu, ono JAK se vyrýsuje cestou.

Začni s tím, co máš, přestaň čekat, vždycky o tom něco víš, slyšel/a jsi, anebo prostě začneš tím, že si o tom začneš něco hledat, zjišťovat a Tvoje cestu začne nabývat jasnějších kontur. Pokud nevíš hned JAK, je to skvělá informace. Svět Tě volá, aby ses posunul/a na vyšší level, abys opustil/a svoji zónu pohodlí, aby sis rozšířil/a svoje znalosti, dovednosti, schopnosti, abys rozvinul/a své talenty a dary. Zkrátka a dobře, když nevíš JAK, svět Ti dává jasně najevo, že je na čase zvednout zadek a vyrazit za novým dobrodružstvím.


TAK BĚŽ A POŘÁD SE PTEJ SAMA/SÁM SEBE:

Jak to vyřeším? Jak to udělám? Jak by to šlo?

Kde najdu pomoc/podporu/radu?


My ale bohužel často raději hodíme zpátečku, ale to už teď dělat nemusíš, protože víš, proč se to děje a že to má řešení, řešení, které máš ve svých rukách. Tak hodně štěstí❤️


S láskou,

Gábi



Vnímáš, že na svá JAK potřebuješ podporu?


V POŘÁDKU, taky jsem ji měla.


Stačí se domluvit a můžeme se vydat na společnou cestu.