Tags

Zatím žádné tagy

Archiv

Nejnovější příspěvky

LUXUS NA DRUHOU


Venku je nádherný den, krásná líná neděle, sluníčko a lehký vánek, který pohupuje větvemi stromů za oknem. Dveře na balkón otevřené, pohoda, klid ...


... ale ještě před pá hodinami

to vypadalo na TOTÁLNĚ zkažený den.


To vás tak v neděli před šestou vzbudí slunko a jako bonus se bouří Vaše střevní zázemí, a tak se v neblahé předtuše zpackané neděle odporoučíte do příslušné části bytu, aby se mohlo stát, co se stát má. Hlavou Vám jde slušná nas...ost, což celkem ladí se vzniklou situací, a vy se vztekáte, že se na to můžete vy...t, což se právě děje.


Vždyť jsem přece měla velkolepé plány. A teď se mi to hroutí jak domeček z karet. Kruci. Čím víc se vztekám, tím víc chci jediné, jít ještě spát ... Pouštím si svoji ranní vizualizaci a po ní usínám. Budím se tak za dvě hodinky, lustruju mobil a přehazuju plány, jenže tělu se VŮBEC NECHCE. CHCE LENOŠIT! Je to boj ... vím, že mám odeslat další práci k certifikaci, mám jet na kolo, mám, mám, mám ....


... a ještě navrch MÁM HLAD. A jak tak čekám, až se uvaří voda a sypu si dobroty do misky, přijímám rozhodnutí .... JDU LENOŠIT ... beru si snídani do postele, přikrývám se ještě teplou dekou, vychutnávám si svoji čokoládovou dobrotu, zahřívám se horkou vodu s citrónem a se slastným pocitem naplnění se znovu zavrtávám do peřin, abych mohla snít ... protože jestli něco miluju, je to snění, je to LUXUS času, který si potřebuju dopřát a teď jsem se sakra dlouho šidila, protože není čas, měla bys, musíš .... a mně to táááák chybělo ....


... a tak pomalu vplouvám svým vozem

do podzemních garáží nově otevřeného hotelu


Intercontinental v Praze, na břehu Vltavy ... jdu se ubytovat, apartmá ... s nejkrásněšjím výhledem na Prahu. Převlékám se do vzdušných bílých zavinovacích šatů s modrou stuhou v pase, do vlasů šáteček stejné barvy a pohodlné střevíčky v opět v kobaltově modré. Do ruky moji milovanou červenou kabelku a vycházím vstříc Pařížské ulici, je úplně stejný den ... lehký vítr si hraje s mými vlasy, sluníčko hřeje a já vstupuju do prvního obchodu. Kabelka Louis Vuitton v bílé barvě je něco, co už dlouho potřebuju, stejně jako nové sluneční brýle od Channelu, prstýnek od Choparda .. a pak už na druhé straně ulice mizím v mé milované Luisa Spagnoli ... mám plné ruce těch úžasných papírových tašek a pikolík s mými poklady fičí do hotelu. Bože, to je nádhera. Děkuju, že můžu!


Jdu dál ... mám setkání u oběda s mými dětmi, nádherná restaurace s výhledem na Vltavu. Oběd se líně vleče, smějeme se a já se těším na večerní divadlo, kam mě přiváží hotelové taxi. Na pokoj se vracím za tmy, padám na postel, obrovsky šťastná, že můžu.


Přichází nedělní ráno jako stvořené pro ranní běh starou Prahou a poklidnou bohatou snídani, po které obouvám pohodlné botky a vyrážím směrem na Pražský hrad, miluju tohle místo, odkud mizím se toulat uličkami Malé Strany a před Karlovým mostem uhýbám na Kampu a pak se pomalu vydávám na oběd, v zahradní restauraci jedné známé pražské vily. Je opět nádherný den.


... bylo to boží, kufr plný krásy a v srdci naprostá blaženost a vděk, za všechny krásy těch dvou dnů


... ve svém snění jedu domů, ale není to můj dům ... přijíždím do domu svého muže, kde mě vítá i náš pesan ... konečně odpověď pro mou logickou část, která celou dobu mého snění hledala psa .-))) Závěr si asi domyslíte .. ano, celý ten úžasný víkend byl zakončen úžasným vrcholným číslem ;-)


... před desátou opravdu vstávám ... absolutně zrelaxovaná, odpočatá, s úsměvem ... a od té chvíle se tu líně pohybuju bytem, balkónovými dveřmi .... (vždycky jsem chtěla balkón.-) .... profukuju lehký větřík a i když postupně konám ... JE MI POŘÁD KRÁSNĚ.



Možná si říkáte, proč Vám to píšu ... ? Proč mám potřebu sdílet takové věci? Provokace? ... Hmmm, možná ... trochu, abych vás aspoň drobek "nakopla" ke snění, abyste si DOVOLILI vystoupit z každodennosti, abyste si DOVOLILI mít velké sny, abyste si DOVOLIL mít a chtít, co je vám předhazováno jako malichernost, zbytečnost, namyšlenost, vzdušné zámky a já nevím co ještě ...


Vždyť každé DOVOLOVÁNÍ začíná po troškách, no ne? Každý LUXUS, ať je to PRO VÁS COKOLIV, je o tom něco si DOVOLIT. A čím víc si budeme na začátek DOVOLOVAT ve svém snění, ve svých plánech, tím líp se budeme cítit, a čím líp se budeme cítit, tím snadněji uvidíme a poznáme příležitosti, které k realizaci našich snů vedou, a tím snadněji sami začneme hledat cesty JAK, začnou nám chodit jiné nápady, pohledy na situaci ... a PŘESNĚ TAM SE TO ZAČÍNÁ CELÉ OTÁČET, když provážeme své myšlenky a emoce ... přesně tam se můžou dít všechny MALÉ i VELKÉ ZÁZRAKY.


Ze srdce VÁM PŘEJU ODVAHU SNÍT a DOVOLOVAT SI.


S láskou a úctou k jakémukoliv Vašemu snu,


Gábi


Vnímáte, že na své DOVOLOVÁNÍ si potřebujete ZATÍM ještě podporu?


V POŘÁDKU, taky jsem ji měla.


Stačí se domluvit a můžeme se vydat na společnou cestu.