Zatím žádné štítky
Jak vzít strachu jeho moc
Co je vlastně strach? Kde se bere? Co na něj funguje?
A proč je někdy náročné se ho zbavit?
Strach je část naší bytosti, která si žádá pozornost ... pozitivní věci jsou fajn, ale protože nás neznepokojují, nepotřebujeme jim věnovat extra péči, často je bereme jako samozřejmost, takhle jsme to evolučně načetli …
Řeš, když ti jde o život! ... ať už obrazně či doslova ... to ostatní nevyžaduje takovou péči.
Šetři energii! … a tak šetříme pozorností a energií na věci plusové,
leč na ty mínusové, včetně strachu, obracíme více pozornosti, věnujeme více času, energie … a daleko víc jsme schopni tvořit příběhy, kde se strachy, pochybnosti nabalují geometrickou řadou … a tvoříme si z toho život … drama místo klidu!
Ale když dáme strach pod mikroskop, často zjistíme, že ani není náš, že nevznikl na základě naší prožité zkušenosti, ale bojíme se, protože ségře, bráchovi, našim, kamarádům … sousedovi … zkrátka někomu se to někdy stalo a mělo to takové a takové důsledky …
Chápete? Často je náš strach přejatý a my z obavy, abychom nedopadli stejně jako on či ona, se do něčeho nepustíme už jenom z principu … jsou to strachy rodinné … společenské, národní … každá rodina si předává nějaké trauma, strach … stejně jako každá společnost … národ … a pak se divíme, že na úrovni jednotlivce jsme pořád z něčeho vystrašení.
Už jen ono celospolečenské ”strašení” skrz média, katastrofické předpovědi … naše prastaré naprogramování na přežití má na nás pořád obrovský vliv a funkční cesta jak z toho vystoupit je, že si to vůbec uvědomíme, a téhle naší části věnujeme pozornost. Ideálně plnou a láskyplnou.
Vím, že mluvit v souvislosti se strachem o láskyplném přijetí a pozornosti je trochu netradiční, máme tendenci s ním bojovat nebo před ním utíkat nebo zamrznout, protože je to silné, znepokojující … Jenže, co potřebuje malé dítě, když se bojí? Křik, posměch, odstrkování nebo pozornost, pochopení, objetí?
A JAK TO TEDY UDĚLAT?
Tyhle jednoduché otázky umějí se strachy zázraky:
Fakt to tak je?
Jsou i jiné příklady, kdy to dopadlo jinak?
Je to 100% pravda? Jsou pro to nevyvratitelné důkazy?
Jaký by to bylo, kdyby to pravda nebyla?
Jak by to vypadalo, kdyby platil nebo se stal přesný opak?
Jaký by to bylo, kdybych tomuhle vůbec nevěřil/a, nepodléhal/a … jaký bych byl/a člověk? Jak bych se cítil/a, přemýšlel/a? Jednal/a?
Umím si vůbec představit, že to není pravda?
Jsem ochotný/á připustit, že by to mohlo být jinak?
Nebo tam mám spoustu ALE, KDYBY, JENŽE… ?
A co vlastně ta moje ALE, JENŽE, KDYBY, PROTO, PROTOŽE mají za úkol schovat, překrýt, zamaskovat …. přemalovat na růžovo … ?
Vždyť jaká je, čistě matematicky, šance, že to může být jinak, že to může dopadnout jinak, že to může mít opačný výsledek, než kterého se bojím? Ta šance je 50: 50 …. JE TO MÁLO nebo MOC?
A pokud je pro mě 50% super, co je potřeba udělat jinak?
Co jsem ochotný/á pro to udělat jinak?
A jaký to bude, když se rozhodnu jít jinak?
Jaký jiný výsledek to může přinést?
Co nového se v mém životě může stát?
Čeho bude potřeba se vzdát? A jsem ochotný/á se toho vzdát?
Co bude potřeba začít dělat jinak? Kdy s tím začnu? Co bude první krok? A druhý? Třetí? Další? Kdy je uskutečním, v jakém horizontu?
Co k tomu potřebuju? Kdy si to zařídím? Kde si to zařídím … Koho oslovím … ? Čím se podpořím?
Jak poznám, že už to mám, že jsem tam, kde jsem chtěl/a být? Finančně, pocitově, pracovně, váhově, zdravotně, lifestylově, vztahově?
... tak jak? Zodpovězeno? Že sis to jen přečetl/a? Ok, každého volba.
Můžeš zůstat u přečtení a Tvůj strach se taky nejspíš moc nezmění.
Můžeš otázkám, potažmo sama/sám sobě, věnovat pozornost, čas a nalezením odpovědí zbavit strach jeho moci a najít řešení ... a pak BĚŽ A ZAČNI řešení REALIZOVAT ... a strach může odejít úplně.
Ať už zvolíš cokoliv, ať Tě tvá volba dovede, kam potřebuješ.
S láskou,
Gábi
Vnímáš, že na své STRACHY potřebuješ podporu?
V POŘÁDKU, taky jsem ji měla.
Stačí se domluvit a můžeme se vydat na společnou cestu.