Já už chci chlapaaaa!
Jo, jo, nářek a mantra mnoha žen. Ať už byly opuštěny nebo odešly samy, pocity jsou stejné... "Nechci být sama! Chci mít rameno, kde složím hlavu, chci se nechat obejmout, chci se mít na koho spolehnout, nechci usínat sama, připadám si, že mi něco chybí, jako kdyby mě byla půlka, já už se chci na někoho spolehnout, chci mít finančně krytá záda, .... "
Úplně vás chápu, když jsme ve vztahu, zdá se spousta věcí jednodušších, můžeme se podělit, máme se ke komu přitulit, máme dva příjmy, máme to komu říct atd. atp. Taky, když se mi to tady občas zase rozsype pod rukama jako čaj, tak si bulím, že kdybych aspoň na to nebyla sama, kydby tady byl ten chlap, tak to určitě bude lepší .... Na druhou stranu vztah se nám rozpadl ... protože ... Byly tu reálné důvody, proč to skončilo.
Třebaže na všechno jsem byla sama, partner žárlil a dělal mi peklo, nulový sex, partner mě podváděl, podváděla jsem já, protože už mě to doma nebavilo, hádky na denním pořádku, nikam jsem nesměla, nevšímal si dětí, nemluvil se mnou, byla nuda, vydělávala jsem jenom já, partner si mé práce nevážil, všechno byla samozřejmost ... Doplňte si podle sebe.
A tohle je přesně ten moment, kdy je potřeba se zastavit, odešla jsem protože ...., abych žila jinak. Jak? Jak? Jak? Klidně si teď sedněte a napište si, co jsou ty kvality, které do života chcete, ZA ČÍM JSTE ODEŠLA? Ne proč, ale ZA ČÍM? A pokud jste byla opuštěna, tak se na to podívejte jako na dar. Jooo, slyším vás, slyším, že jsem se asi zbláznila, ale věřte: "Mám, to za sebou, a vím, PROČ to říkám .... " Změníte zaměření své pozornosti a i když budete ještě řešit různá rezidua předchozího vztahu, tohle má být Vaše světlo na konci tunelo, Váš důvod, proč vstát a dělat věci jinak, Váš opěrný pilíř, na kterém můžete stavět nový život.
Pojďme se i zamyslet na tím, jestli to, proč vlastně muže chceme, je vůči němu fér, jestli důvody, proč jít do vztahu jsou zdravé. Pokud chci jenom zabít, zahnat, schovat, ututlat pocit osamění, pokud potřebuju, aby mě někdo zachránil, tak za mě je to prostě špatně! Co se nám totiž může stát? Půjdeme do vztahu za každou cenu, i za chvilku upoceného či utajovaného sexu nebo budeme dělat někomu jenom ozdobu nebo budeme "paní k dětem" nebo narazíme na člověka, který to má stejně a chce se jenom k někomu rychle schovat. Je v podstatě jedno ke komu, ale hlavně rychle! Jste úschovna? Pro každého? Jste placená společnice? Jste aupair? Jset kuchařka? Uklízečka? Jeho matka? Anebo chcete něco víc? A co to je?
A podobné otázky si klade muž, když narazí na takto "hladovou ženu". Na rovinu, každý máme svůj počet Lego kostiček a prostě není fér si je brát od druhých ve chvíli, kdy ty svoje prostě někde poztrácíme. Naším úkolem je se rozhlédnout a začít hledat, kde jsme cestou životem svoje kostičky poztrácely. Kde je kostička naší sebeúcty, kde je naše kostička laskavého a respektuplného sexuálního vztahu, kde je naše právo říct ne, kde je naše schopnost říct si o pomoc, kde je kostička naší vlastní hodnoty a ceny, kam se zatoulala kostička, na které je napsáno Jsem krásná, kde je ta potvůrka, na níž stojí: Šťastné dítě, bordel v bytě. Kde se povaluje ta, která přestala řešit kila, pod kterou vrstvou se válí ta, na níž je psáno, že dokonalé jsem právě takové jaké jsme a nemusíme se pitvořit a přetvářet pro blaho druhých?
Pojďme hledat, a i když tahle cesta je někdy trnitá a občas narazíme na slepou uličku, garantuju Vám, že se na ní taky dost pobavíte, natlemíte a vdané kámošky vám budou občas sakra závidět .-) a až dojdete k závěru, že ten správný muž už je tady, koupíte si SPOLEČNĚ jedno velký společný LEGO. A chraň Vás ruka páně, tam rvát svoje kostičky, když se něco ztratí !!! :-)))) Tam pak musejí hledat oba a když druhý nechce, ... smolík, jdu dál, protože já umím bejt parťák a to samý si zasloužím z druhé strany. Už bylo konec her na oběť a zachránce, jsou z toho jen polízanice a minimálně v Shaespearovi zbytečně moc mrtvol;-) Hawk!
Chcete to jinak? Chcete přestat být oběť?
Super, těším se na Vás, Gábi.
Comments