Dává vám hodnocení dětí smysl?

JAKÉKOLIV HODNOCENÍ BYCH ZRUŠILA, vždyť co o člověku VYPOVÍDÁ ČÍSLICE 1-5, plusy/mínusy nebo PÁR VĚT HODNOTÍCÍHO TEXTU, psané sice povětšinou s čistým úmyslem zachovat maximální objektivitu … jenže něco takového stejně neexistuje

a my druhého hodnotíme podle svých filtrů a svých hodnotících měřítek.

TAKŽE K ČEMU JE TO VLASTNĚ DOBRÉ?

VŽDYŤ KAŽDÝ JEDEN Z NÁS si ze školy nese nějaký ten ZÁPIS NA DUŠI …Jako učitelka jsem měla rodiče, kteří mi před lety odmítli přijít na rodičák, protože už jen přítomnost ve školním prostředí pro ně byla stresující 🤦‍♀️

Líbilo by se mi něco na způsob SUMMERHILL School, líbilo by se mi, kdyby kantoři fungovali jako mentoři a kouči a vystoupili z role hodnotitelů, rozhodčích, soudců.

Jako dítě jsem to mívala celkem dobrý, pokud šlo o známky, chápejte, samé jedničky byly oblíbeným artiklem nejen ve škole, ale i doma … dokud teda nedošlo na TĚLESNOU VÝCHOVU a já propadla dojmu, že jsem totální střevo a od té doby měla žaludeční neurózu, jen se mělo jít do šaten. A to jsem doma na polštářích z gauče trénovala gymnastiku jako ďas a do zaplivaný, hnusný, úzký a strašidelný uličky pod nádražím chodila běhat!

Ale stejně ... zatímco většina spolužáků se hnala jako zběsilá za zážitky a volností těláku, já měla nervy, co mi zase nepůjde, kde selžu a jestli mi hrozící trojka z těláku nezhatí šanci na tolik babičkou očekávané vyznamenání!

Ono i jinak měly ty samé jedničky další konsekvence:

🔖 makáte na tom, CO VÁM NEJDE! … něco ve stylu … želvy naučíme létat a špačky plavat

🔰 nenaučíte se dělat chyby a pracovat s nimi

🔖 máte pocit, že výsledky se dosahují hladce a snadno … klidně až do čtvrťáku na gymplu máte pocit, že nic nemusíte, že se to všechno nějak stane samo ... úspěšně pochopitelně … takže když si prvně nabijete hubu je to dost šok

🔰 chybí vám trpělivost, protože jste zvyklí, že všechno je skoro hned

🔖 svoje dary a talenty se naučíte vnímat jako samozřejmost …nebudeme přece oceňovat něco, co někomu jde, v čem je dobrý, přece to nebudeme rozvíjet … nenene … mazej pracovat na svých nedostatcích !!! Šup, šup!

🔰 vnímáte nedůvěru a pochybnosti kolem sebe, jak je to jakože možný … že to jako musíte mít nějakou protekci nebo tak něco …

🔖 vztekáte se, když něco není hned a není to hned dobrý a úspěšný

🔰horší známku( v mém případě dvojku či trojku …) vnímáte jako selhání, ještě když od svých drahých, u mě na to byla expert babička, slyšíte: "Jak to, že máš dvojku? Proč máš zase trojku?" … a perla naší babi na konci prváku: “Proč sis nechala o jednu dvojku utéct to vyznamenání?” … s veškerou úctou … tahle moje babi poválečná gymnaziální studia ani nedokončila, protože LÁSKA … 🤦‍♀️😉

Takže, co z toho, CO VÁS DNESKA BRZDÍ,

má kořeny ve škole, školním prostředí …

třeba je to o tom:

PROČ NIKDY NEZPÍVÁTE NAHLAS?

Proč se vyhýbáte cizím jazykům?

PROČ BYSTE NEVZALI DO RUKY ŠTĚTEC NEBO PASTELKY?

Z jakého důvodu vám záleží na pochvale a hodnocení v práci?

CO VÁS POŘÁD NUTÍ SE SROVNÁVAT?

Kde jste získali dojem, že byste se měli pořád víc snažit?

KDE SE BERE STRACH ŘÍCT JAKÉKOLIV AUTORITĚ NE nebo CO SI SKUTEČNĚ MYSLÍM?

Proč máme tendenci odvíjet svoji hodnotu a kvalitu svých schopností od toho, jaké nám kdo dá “vysvědčení”?

Hmmm?

Každý asi bude mít svého specifického kostlivce😉 … a mně přijde, že to je ZBYTEČNÉ. Dětský věk nás formuje pro další život a COKOLIV V TÉTO DOBĚ přijmeme za své, nás může ovlivnit na spoustu let dopředu.

Vemte si moji kámošku, matika jí nešla, prorokovali jí “lopatu” … i když holce možná nějaký ten lukrativní post za pultem … A DNESKA? Má úspěšný daňový byznys. Zaměstnává lidi a skvěle se jí daří. Pomáhá lidem s financemi už dvacet let … a to mluví za vše!

Jiná byla podle mnohých moc ukecaná, dneska pusu nezavře na jednom rádiu … zkrátka tyhle dvě ODMÍTLY AKCEPTOVAT NĚČÍ NÁZOR na JEJICH SCHOPNOSTI a na to, co by měly nebo neměly … a vyplatilo se.

Tudíž JE NA ČASE, říci svým učitelům, vychovatelům, rodičům … DÍKY, ale já už dál půjdu BEZ VAŠEHO NÁZORU NA MOJE SCHOPNOSTI, bez ohledu na to, jaké představy máte O MÉM ŽIVOTĚ.

JO, ta cesta umí být NÁROČNÁ, ale rozhodně NENÍ NEMOŽNÁ!

Pokud se na ní chcete vydat s podporou, ráda vám pomůžu.

Mrkněte na www.gabrielagrundova.cz a můžeme začít.

Krásný den,

Gábi❤