Řekneš mi, co čteš? .... 1

Krásný den,

dnes jsem se rozhodla představit Vám ve spojení s vlastní zkušeností. první knihy, které ovlivnily moji životní cestu. Dlouho jsem neváhala a tou první, kterou jsem vzala do ruky, jsou Čtyři dohody od Dona Miguela Ruize, řekněme dnes už klasika, které vdechuje život Jaroslav Dušek na divadelních prknech, a já pevně doufám, že u toho ještě chvíli setrvá, abych TO konečně viděla naživo :-) Ze čtyř dohod, které jsou zde popsány: Važte slova, Neberte si nic osobně, Nevytvářejte si žádné domněnky a Dělejte vše, jak nejlépe dovedete se mi asi nejlépe daří na poli té první a poslední :-) Překonat zažité stereotypy, kterými si tvoříme peklo na zemi, když si bereme věci osobně a domníváme se a očekáváme, tak to je stále výzva, jsem na cestě…a asi ještě chvíli budu ;-) Ono když má člověk bujnou fantazii, tak nevytvářet si domněnky, to je sakra práce, jenže nežijeme životy druhých a nemůžeme stavět svá očekávání na jejich životních zkušenostech, vycházíme pouze z našich vlastních, a to pak může vést k velkým nedorozuměním… Po přečtení téhle knížky jsem měla jasno, ale uvádět srdcem do života to, co pobíráme hlavou, je občas legrace… Tento úryvek miluju, dlouho visel na skříňce v kuchyni a dodával mi sílu:

Další titul je takový malý, útlý, jemný …. Anthony de Mello – Cesta k lásce aneb Poslední meditace Anthonyho de Mella – knížka, která přináší osvobozující pocit, že nic není nedotknutelné, o všem lze mluvit a přemýšlet a na vše je možné se ptát, stejně jako stát před každodennostmi života zas a znova s dětským údivem a zařícíma očima pozorovat zázraky světa. Jeho knížka přináší teplo srdci a zároveň ticho a klid naší duši… Co víc si přát :-) ? .... Jste-li na začátku ve cvičení vědomí trochu pomalí, nenuťte se do toho. To by bylo jen další úsilí. Jen si své pomalosti buďte vědomí, bez hodnocení a soudů.(1)

Pohlcující, jedinečné a na dovolenou jako dělané…Paolo Coelho - Čarodějka z Portobella – kniha o lásce, návratu k ženské přirozenosti a síle až nezkrotné, inspirace k následování naší intuice, od níž jsme se mnozí odpojili, o odvaze žít život, jaký chceme a nebát se říkat věci, jak je cítíme, jít si za tím, co je blízké našemu srdci, byť to zdaleka neodpovídá postojům okolí a „společenským standardům“. Chce to jen trochu odvahy udělat první krok… ;-)....Tehdy jsem se jí poprvé a naposledy odvážil zeptat: "Proč mě miluješ?" Odpověděla: "Nevím a vůbec mě to nezajímá." Až teď, po všech těch svědectvích, jsem myslím našel odpověď v její rozmluvě s tím novinářem. .... Láska je. (2)

Někdy se bojíme slov, ale statečně jsem s touhle knihou odešla z knihkupectví a nezalitovala ani na okamžik…Bronnie Ware – Čeho před smrtí nejvíce litujeme – myslím, že zařadit tuto knihu jako povinnou četbu by byla výhra pro budoucnost nás všech, australská autorka, která se věnovala soukromé paliativní péči mě svými příběhy nesčetněkrát konfrontovala s "přešlapy" vlastního života a vháněla mi příběhy svých klientů slzy do očí, ale zároveň utvrzovala v tom, že cesta, kterou si pro další život volím, je správná. I teď zpětně, když o knížce píšu a probírám se stránkami, tak mi běhá mráz po zádech, jak výstižné jsou názvy kapitol… Posuďte sami… První věc, které litujeme-Škoda, že jsem neměl dost kuráže žít podle svého a ne tak, jak ode mě očekávali ostatní, Druhá věc, které litujeme- Neměl jsem pracovat tak tvrdě, Třetí věc, které litujeme-Škoda, že jsem neměl dost kuráže, abych dal najevo své city, Čtvrtá věc, které litujeme-Škoda, že jsem nezůstal ve spojení se svými přáteli, Pátá věc, které litujeme-Škoda, že jsem si nedovolil být šťastnější….. A proto už dnes žiju tak že ad1) ve vztahu nejsem jenom proto, abych nebyla sama; ad2) v určitou hodinu odkládám pracovní věci i kdyby se měl zastavit svět a pracovní email otevírám maximálně dvakrát denně; ad3)naučila jsem se lidem vyjadřovat vděčnost za to, že jsou součástí mého života; ad4) přátelé si hýčkám, síť, kterou pode mě hodili v nejtěžších chvílích, byla jedinečná; ad5) učím se vědomě si dělat radost a přinášet ji tak i ostatním.... "Pořád jsem se starala jen o výsledky toho, co hledám. Když jsem přece jen našla práci, kterou jsem měla ráda, práci, kterou jsem mohla vykonávat s upřímným přesvědčením, že něčím dobrým přispívám světu, pořád jsem se orientovala jen na výsledky."(3)

(1) - Anthony de Mello, Cesta k lásce, Brno: Cesta, 2010, ISBN 978-80-7295-122-2

(2) - Paulo Coelho, čarodějka z Portobella, Praha: Argo, 2007, ISBN 978-80-7203-874-9

(3) - Bronnie Ware, čeho před smrtí nejvíce litujeme, Praha: Portál, 2012, ISBN 978-80-262-0168-7

Obrázek s citátem - Čtyři dohody, Don Miguel Ruiz, Praha: Pragma, 2012, ISBN 978-80-7349-323-3